Odborné předměty v nabídce oddělení hudební teorie jsou povinné, tzn. účastní se jich všichni posluchači konzervatoře a jsou vyučovány formou kolektivní výuky. Posluchači v nich získávají zejména historické a hudebně teoretické poznatky, které prezentují u maturitní zkoušky v předmětech dějiny hudby a hudební teorie.
V dalším navazujícím studiu pak posluchači konzervatoře zužitkovávají znalosti z předchozích ročníků a výuka probíhá většinou formou seminářů, diskuzí, samostatných studentských výstupů. Na jejím konci, v 6. ročníku, pak posluchači prokazují své znalosti u ústní absolventské zkoušky v předmětu komplexní analýza.
Skutečnost, že oddělení hudební teorie zajišťuje organizaci a vedení absolventských prací, se projevuje v 5. a 6. ročníku v předmětu historicko-estetický seminář, kde jsou posluchači konzervatoře systematicky vedeni a připravováni k psaní odborných článků, recenzí, prezentují výsledky svého bádání formou samostatných referátů, na jejichž základě jsou klasifikováni.
Vyučovací předmět hudební teorie je jedním ze základních předmětů vzdělávacího kurikula odborného hudebního vzdělávání. Ve studijním zaměření Církevní konzervatoře Opava představuje rovnocenný protějšek komplexu praktických disciplín. S ohledem na funkci tohoto předmětu je koncipován jako soubor hudebně teoretických nauk, tedy tradičních disciplín hudební teorie. Tyto disciplíny tvoří: všeobecná hudební nauka, nauka o hudebních nástrojích, nauka o harmonii, nauka o kontrapunktu, nauka o hudebních formách a komplexní analýza.
Uspořádání předmětu hudební teorie důsledně respektuje zákonitosti slohového vývoje. Z tohoto důvodu je do počáteční fáze studia, tj. do 2. ročníku, zařazena nauka o kontrapunktu, a to konkrétně kapitola o vokálním (palestrinovském) kontrapunktu. Počáteční funkční vztažnosti ve vyspělé renesanční polyfonii pak vytvářejí přirozený předpoklad pro studium nauky o harmonii, která je rovněž zařazena do 2. ročníku. Zvládnutím hudebně teoretických naukových předmětů do konce 3. ročníku, včetně nauky o hudebních formách, jsou vytvořeny optimální podmínky pro předmět analýza skladeb, který je zařazen do 4. ročníku studia. Učivo paralelně doplňuje i výklad v předmětu dějiny hudby, jehož snahou je zachytit postupný vývoj všech hudebních slohů od středověku až do současnosti. Výklad dějin hudby je ve všech ročnících doplněn také poslechem a výkladem skladeb.
Z tohoto důvodu je značné množství učební látky probíráno v jednoduchých i vícenásobných paralelách. Celková studijní strategie směřuje jak k dílčím syntézám v závěru školního roku, tak k zásadní profilové syntéze ve 4. ročníku, realizované v disciplíně analýza skladeb a v 6. ročníku v disciplíně komplexní analýza. Pochopení a zvládnutí celého komplexu teorie a dějin hudby v základních atributech slohového vývoje i s širokou hudebně výkonovou praxí je cílem studia na opavské konzervatoři.
Dalším významným rysem vyššího celku hudební teorie je od svých počátků těsná spolupráce s praktickými hudebními disciplínami. Ostatně propojení hudební teorie s praktickou hrou na klávesový nástroj – varhany, dále pak s liturgikou a gregoriánským chorálem, je oním specifikem a důležitým rysem, kterým se odlišuje studium v Církevní konzervatoři Opava od tradičního konzervatorního typu kurikula. Tímto způsobem je mj. zajištěn i vyšší stupeň tematické a metodické provázanosti při zachování obsahového jádra každé z disciplín hudební teorie.
Posluchači procházejí v průběhu studia všemi disciplínami hudební teorie, navíc se učí prakticky spojovat akordy, modulovat, harmonizovat melodie a tvořivě pracovat v předmětu varhanní improvizace. Dále jsou teoreticky a prakticky obeznámeni s gregoriánským chorálem (viz Gregoriánská schola) a s katolickou liturgikou v předmětu liturgická praxe a hymnologie. V souvislosti s akcentací staré hudby ve výše uvedených předmětech si posluchači podvědomě vytvářejí vztah ke gregoriánskému chorálu i renesanční a barokní hudbě, což se pozitivně projevuje v předmětu dějiny hudby, ve kterém své hráčské a pěvecké zkušenosti a dovednosti z těchto slohových období doplňují o hudebně-historiografický rozměr. Z tohoto důvodu je integrita hudební teorie a praxe jedním z předpokladů komplexního vzdělání na opavské konzervatoři. Domníváme se, že tento model je zárukou úspěšného zvládnutí klíčových disciplín hudební teorie ve všech potřebných souvislostech.
Oddělení hudební teorie také zajišťuje organizaci a vedení absolventských prací. Garantuje nabídku témat absolventských prací za všechna hudební oddělení konzervatoře a jejich aktualizaci za každý uplynulý školní rok. K absolventské práci jsou studenti konzervatoře systematicky vedeni a připravováni formou psaní odborných textů, recenzí, absolvují exkurze v hudebních knihovnách a muzejích, prezentují výsledky svého bádání formou samostatných referátů, na jejichž základě jsou klasifikováni v předmětu historicko-estetický seminář v 5. a 6. ročníku.
Neoddělitelnou součást oddělení hudební teorie tvoří hudební sbírky konzervatoře, kterými jsou: hudební knihovna, fonotéka a notový archiv a které spravují členové oddělení hudební teorie a varhanního oddělení. Posluchači konzervatoře tak mají možnost dostat se bezplatně k velkému množství hudebnin, CD a DVD nosičů, literatuře o hudbě a všem dostupným českým hudebním periodikům. Podrobněji viz sekce Knihovny/ Hudební knihovna/ Fonotéka/ Notový archiv.
© 2003-2012 Církevní konzervatoř Opava