Oddělení odborných teoretických předmětů

Hudební teorie a dějiny hudby jsou jedním ze základních předmětů vzdělávacího kurikula odborného hudebního vzdělávání. Ve studijním zaměření Církevní konzervatoře Německého řádu představují rovnocenný protějšek komplexu praktických disciplín a spadají do společného Oddělení odborných předmětů. S ohledem na jejich funkci jsou koncipovány jako soubor hudebně teoretických nauk, tedy tradičních disciplín hudební teorie. Ty tvoří: všeobecná hudební nauka, nauka o hudebních nástrojích, nauka o harmonii, nauka o kontrapunktu, nauka o hudebních formách a analýza skladeb. Vedle nich jsou pak v rámci druhé, historiografické větve, vyučovány hudební dějiny a v pomaturitním studiu navazující soudobá hudba a dějiny umění. Jejich snahou je zachytit postupný vývoj všech hudebních slohů od středověku až do současnosti (soudobá hudba se věnuje hudbě po roce 1945) a významnou součást historického kontextu představují rovněž dějiny umění, které žákům poskytnou všeobecnější kulturní. Výklad dějin hudby i umění je ve všech ročnících doplněn také o praktické ukázky, poslech a výklad skladeb. Krom těchto předmětů žáci získávají ještě teoreticko-praktické dovednosti v rámci předmětu Intonace, rytmus a sluchová analýza (1. a 2. ročník), ve 3. ročníku v předmětu IKT (informační a komunikační technologie zaměřené na práci s hudebním SW) a v pomaturitním předmětu Hudební management (5. ročník).

Rozvržení předmětů hudební teorie respektuje náročnost studia. Z tohoto důvodu je v 1. ročníku zařazen předmět všeobecná hudební nauka a nauka o hudebních nástrojích, od 2. ročníku pak probíhá výuka harmonie a od 3. ročníku nauka o kontrapunktu, především pak vokální (palestrinovský) kontrapunkt. Zvládnutím hudebně teoretických naukových předmětů do konce 4. ročníku, včetně nauky o hudebních formách, jsou vytvořeny optimální podmínky pro úspěšné zvládnutí maturity ze 2 odborných předmětů (dějiny hudby a hudební teorie – složené z dílčích otázek z harmonie, kontrapunktu a hudebních forem). V navazujícím pomaturitním studiu je pak na tyto znalosti navázáno v předmětech moderní harmonie, která se zabývá studiem novějších, složitějších harmonických jevů a harmonickou analýzou (5. ročník), a dále v souhrnném předmětu analýza skladeb, který je zařazen do 5. a 6. ročníku studia.

Odborné předměty v nabídce oddělení hudební teorie jsou povinné, tzn. účastní se jich všichni posluchači konzervatoře a jsou vyučovány formou kolektivní výuky. Z tohoto důvodu je značné množství učební látky probíráno v jednoduchých i vícenásobných paralelách. Celková studijní strategie tak směřuje jak k dílčím syntézám v závěru školního roku, tak k zásadní profilové syntéze prostřednictvím maturitní zkoušky z výše zmíněných odborných předmětů, a nakonec k závěrečné zkoušce z TZOP (teoretický základ odborných předmětů) u absolutoria, kde jsou syntetizovány znalosti z oblasti hudební teorie, dějin hudby, soudobé hudby, moderní harmonie, dějin umění a dějin a literatury příslušného hlavního oboru a rovněž metodiky hlavního oboru.

Dalším významným rysem oddělení odborných předmětů je od svých počátků těsná spolupráce s praktickými hudebními disciplínami. Ostatně propojení hudební teorie s praktickou hrou na nástroj, zpěvem, dále pak s katolickou liturgikou (liturgická praxe a hymnologie) a gregoriánským chorálem (viz Gregoriánská schola), je oním specifikem a důležitým rysem, kterým se odlišuje studium v Církevní konzervatoři Německého řádu od tradičního konzervatorního typu kurikula. Tímto způsobem je mj. zajištěn i vyšší stupeň tematické a metodické provázanosti při zachování obsahového jádra každé z disciplín hudební teorie.

V souvislosti s akcentací staré hudby ve výše uvedených předmětech si posluchači podvědomě vytvářejí vztah ke gregoriánskému chorálu i renesanční a barokní hudbě, což se pozitivně projevuje v předmětu dějiny hudby, ve kterém své hráčské a pěvecké zkušenosti a dovednosti z těchto slohových období doplňují o hudebně-historiografický rozměr. Z tohoto důvodu je integrita hudební teorie a praxe jedním z předpokladů komplexního vzdělání na opavské konzervatoři.

Oddělení odborných předmětů také zajišťuje organizaci a vedení absolventských prací, v rámci Umělecké rady školy navrhuje ke schválení vybraná témata a vybírá vedoucí i oponenty každé práce. K absolventské práci jsou studenti konzervatoře systematicky vedeni a připravováni formou psaní odborných textů (seminář absolventské práce).

Neoddělitelnou součást oddělení odborných předmětů tvoří hudební sbírky konzervatoře, kterými jsou: hudební knihovna, fonotéka a notový archiv. Posluchači konzervatoře tak mají možnost dostat se bezplatně k velkému množství hudebnin, CD a DVD nosičů, literatuře o hudbě a všem dostupným českým hudebním periodikům.

Podrobněji viz sekce Knihovny konzervatoře.

Pedagogové

  • Mgr. Václav Kramář, Ph.D. - vedoucí oddělení
  • MgA. Zdeněk Kapl
  • MgA. Lucie Korbelová
  • BcA. Lukáš Kubenka
  • Mgr. Zdeňka Myšková
  • Mgr. Jana Andělová Pletichová
  • MgA. Jiří Šikula